Insolvence

Konkurs

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Jinými slovy, insolvenční správce zpeněží veškerý majetek dlužníka s tím, že výtěžek zpeněžení zajištěného majetku připadne zajištěnému věřiteli a výtěžek zpeněžení nezajištěného majetku je rozdělen poměrně mezi nezajištěné věřitele. Po skončení insolvenčního řízení mohou věřitelé své dosud neuspokojené pohledávky vymáhat opět individuálně v rámci exekucí.

Oddlužení

Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, jehož cílem je uspokojení věřitelů v rozsahu 30 % - 100 % výše jejich pohledávek v závislosti na hodnotě majetku dlužníka nebo velikosti jeho příjmů, při současném osvobození dlužníka od zbytku dluhů. Podstata oddlužení spočívá v tom, že dlužník věřitelům nabízí na výběr buď veškerý svůj majetek kromě svých mzdových příjmů, nebo naopak své mzdové a jiné příjmy po dobu pěti let s tím, že majetek bude dlužníkovi ponechán. Podmínkou oddlužení je uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu min. 30 % (zpravidla ovšem bude uspokojení vyšší). Zajištění věřitelé mohou vždy žádat zpeněžení předmětu zajištění a uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení. Dlužník je zpravidla motivován k řádnému výkonu zaměstnání a plnění všech dalších povinností dle insolvenčního zákona. Tato motivace dlužníka může být ve svém důsledku výhodná i pro věřitele, neboť eliminuje případy, kdy se dlužníci vrhají do vod šedé ekonomiky, pracují tzv. „načerno“ nebo jinak skrývají své skutečné příjmy.

Reorganizace

Reorganizace je způsobem řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje především ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Reorganizace je sice určena primárně velkým obchodním korporacím, ale za určitých předpokladů ji mohou využít též menší podnikatelské entity, dokonce i živnostníci - fyzické osoby. Základním předpokladem je to, že dlužník v úpadku je schopen přesvědčit nadpoloviční většinu svých věřitelů (počítáno podle výše jejich pohledávek), že pro ně bude výhodnější řešit úpadek dlužníka reorganizací a nikoliv konkursem (tj. zpravidla prodejem majetku dlužníka). Dlužník konkrétně musí sestavit reorganizační plán, ve kterém uvede, jakým způsobem hodlá svoji úpadkovou situaci řešit. Při sestavování reorganizačního plánu úzce spolupracuje s vybranými věřiteli a má širokou škálu možností, co jim nabídne. V rámci reorganizačního plánu se například dlužník zaváže, že konkrétním způsobem sníží náklady na provoz svého podniku a v určitém časovém rámci splatí věřitelům určitou část jejich pohledávek. Není ani vyloučeno, že základem reorganizace budou investice či půjčky od třetích subjektů, které pak získají přednostní právo na vrácení svých investic (oproti uspokojení pohledávek dalších věřitelů). Splněním reorganizačního plánu zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi a práva třetích osob k majetku náležejícího do majetkové podstaty, které nebyly v plánu zohledněny. Jde tedy fakticky o osvobození dlužníka od všech jeho zbývajících neuhrazených dluhů.